Dotazy k zkonu 137/2006 Sb.

Otázky a odpovědi

RTS, a.s. se dlouhodobě zabývá zadáváním veřejných zakázek. Při této činnosti se setkáváme s řadou dotazů. Na této straně naleznete nejčastější otázky, se kterými jste se na nás obrátili za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb.

 

Dotazy podle kategorií

• » Obecná ustanovení, základní pojmy (75 otázek)
• » Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (16 otázek)
• » Zadávací dokumentace a technické podmínky (36 otázek)
• » Kvalifikace dodavatelů (64 otázek)
• » Nabídky (podání, posouzení a hodnocení) (58 otázek)
• » Otevírání obálek (10 otázek)
• » Ukončení zadávacího řízení (24 otázek)
• » Námitky (6 otázek)
• » Ostatní (nezařazené) (49 otázek)

 

Dotazy z kategorie: Pedpokldan hodnota veejn zakzky

 

Je výměna oken stavební prací? A jak je to s dělením veřejné zakázky. |  16.02.2011

Jedná se o výměnu oken v objektech. Našla jsem odpověď z 1.1.2008, kde je tato činnost kvalifikována jako stavební práce. Je to tak i po všech novelizacích zákona? Další dotaz je posouzení, zda by se nejednalo o dělení zakázky: okna v objektech vyměňujeme v tomto roce ve třech regionech - Českých Budějovicích, v Ostravě a v Praze Regině. V každém objektu se jedná o jiná okna a to jak kvalitativně, tak materiálově (v ČB jsou okna plastová, s předepsaným akustickým útlumem, v Ostravě jsou okna špaletová s předepsaným akustickým útlumem a v Praze se jedná o památkově chráněný objekt s okny špaletovými a euro okny bez akustického útlumu.). A potřebuji vědět, zda musím vypracovat jednu zadávací dokumentaci pro všechny regiony najednou rozdělenou do částí nebo mohu zpracovat zadávací dokumentaci samostatně pro každý region zvlášť a tím mít i samostatná výběrová řízení! (ani v součtu předpokládaných nákladů nebude překročena hranice 6 mil.). Poslední dotaz zní, zda by bylo možné v případě, že by se posuzovalo provedení tří samostatných výběrových řízení jako nepovolené dělení zakázky, udělat samostatná výběrová řízení avšak ve vyšším stupni kontroly, jako zakázku podlimitní veřejnou, místo Veřejné zakázky malého rozsahu.

Změnou zákona se na klasifikaci veřejné zakázky nic nezměnilo. Stále platí, že montáž (tedy i výměna) oken je stavební prací podle přílohy č.3 zákona, kde je definována pod položkou 45.42. Pokud zadavatel hodlá v rámci jednoho rozpočtového roku realizovat tři veřejné zakázky spočívající v provedení stavebních prací stejného nebo obdobného druhu, pak neznám žádné ustanovení zákona, které by zadavateli ukládalo zadávat tyto zakázky společně jako jednu veřejnou zakázku. Přesto upozorňuji na určité právní výklady, kterými se zkoumá časová, věcná a geografická souvislost obdobných zakázek a dovozuje se závěr, že by měly být zadávány jako jedna veřejná zakázka. V dotazovaném případě je ale postup zadavatele ve všech popsaných případech akceptovatelný, protože jak vyplývá z dotazu, je předpokládaná hodnota všech tří zakázek v součtu pod hranicí 6 mil. Kč, vždy tedy půjde o veřejnou zakázku malého rozsahu a zde si zadavatel může zvolit postup, který mu nejvíce vyhovuje. Tedy jak zadání tří samostatných veřejných zakázek malého rozsahu nebo jedné „větší“ zakázky malého rozsahu vnitřně dělené na části nebo i nedělené. Vzhledem k technickým odlišnostem nových otvorových prvků lze za nejvhodnější způsob považovat zadání tří samostatných veřejných zakázek malého rozsahu. Jinak by tomu mohlo být v případě, kdy by součet všech tří zakázek (resp. součet jejich předpokládaných hodnot) přesáhl částku 6 mil. Kč. V takovém případě by zadavatel, aby měl naprostou právní jistotu a vyhověl i nelogickému společnému posuzování, musel zadávat každou takovou zakázku zjednodušeným podlimitním řízením, tedy způsobem platným pro limit veřejné zakázky odpovídající součtu všech předpokládaných hodnot. S tímto závěrem sice nesouhlasíme a neustále o něm polemizujeme, ale v rámci právní jistoty zadavatele nelze, než takovýto postup doporučit.

Stanovení rezervy na vedlejší náklady stavby |  15.11.2010

chtěla bych se zeptat, jak obecně postupovat při specifikaci vedlejších stavebních nákladů v neoceněném výkazu výměr při přípravě výběrového řízení na stavební práce. Uvést pouze jednu položku je nepřípustné, ale ve fázi výběrového řízení pokud mám k dispozici pouze stupeň dokumentace, který není vypracován do stupně projektové dokumentace pro provádění stavby, tak nikdy nemohu přesně odhadnout, jaké všechny vedlejší náklady stavby budou skutečně realizovány. Jedná se mi zejména o díl č. 799 - ostatní stavební náklady a to zejména o položku, kterou bych nazvala "rezerva na neřešené detaily" projektu, která se v rámci daného projektu může/nemusí vyskytnout. Ale i ostatní vedlejší náklady stavby, jako například : náklady na vytýčení stavby a ověření majetkových hranic, na vybavení, zařízení, odstranění staveniště, na uskladnění strojů a materiálu, dopravné, pojištění, poplatky, náklady na provedení všech potřebných zkoušek, inflační vlivy, úroky z půjček, náklady na zpracování dokumentace skutečného provedení stavby, aj.

Základní povinností zadavatele je poskytnout dodavatelům ke zpracování nabídek úplnou a jednoznačnou zadávací dokumentaci. Jednou z podmínek této zadávací dokumentace je i jednotný způsob zpracování nabídkové ceny. Připravuje-li zadavatel výkaz výměr (tedy obecně „slepý“ rozpočet), měl by v jeho rámci vymezit i položku (nebo položky) obsahující náklady, které samy o sobě nebývají součástí položkových rozpočtů, ale jsou obsahem činností definovaných zejména obchodními podmínkami – viz podtržený text v dotazu. Takovéto náklady nejsou spjaty s konkrétním stavebním objektem nebo provozním souborem, ale jsou nebo bývají vztaženy k celé stavbě souhrnně. S popsanými činnosti dodavatelům náklady zcela jistě vznikají a zadavatelem požadované činnosti by měly být zcela jistě součástí nabídkové ceny. Lze je zakalkulovat jako jednu položku, např. „ostatní náklady“, jejíž obsah bude vymezen zadávací dokumentací, současně s uvedením, v jaké části cenové nabídky ji mají dodavatelé ocenit, nebo každá činnost může být popsána samostatnou položkou a samostatně dodavatelem oceněna. Rozsah a požadavek na ocenění záleží na potřebách zadavatele, podle našeho názoru je jedna položka pro ocenění těchto činností postačující. Jiná je otázka spojená s „rezervou“. V dotazovaném případě se vztahuje k neřešeným detailům projektu. Zadavatel by neměl nikde přiznávat, že k podání nabídky poskytuje dokumentaci, která není správná a úplná. Tím by porušil svou zákonnou povinnost (viz § 44 odstavec 1). I z hlediska praktického je ponechání řešení některých „detailů“ na budoucí období velmi diskutabilní, protože umožňuje vybranému dodavateli budoucí zvýšení ceny. Na druhou stranu je třeba připustit, že rezerva je standardní součástí ceny. K tomu viz výkladové stanovisko ÚOHS na jeho stránkách www.compet.cz. Je tedy vhodné rezervu v popsaném případě do ceny zahrnout (tedy stanovit dodavatelům povinnost jejího ocenění), a to relativní hodnotou (procenty) z určité jednotné základny.

Veřejná zakázka na dodávky či stavební práce (inženýrské sítě) |  13.10.2010

Jsme sektorový zadavatel, který bude vyhlašovat nyní výběrové řízení na rozvody - inženýrské sítě v hodnotě zhruba 30 mil. Kč avšak si nejsme jisti, zda můžeme vyhlásit toto výběrové řízení jako dodávku či jako stavební práce. Pokud bychom vyhlásili VŘ na stavební práce jednalo by se o podlimitní VŘ, které se neřídí zákonem o veřejných zakázkách. Pokud by to byla dodávka (co se týká cenového poměru převažuje hodnota potrubí nad stavebními úpravami) jedná se o nadlimitní VŘ dle zákona.

V rámci přílohy č.3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, která definuje stavební činnosti ve smyslu § 9 odstavec 1 písmeno a) . V rámci této klasifikace je definována i výstavba stavebně inženýrských děl (45210000) do jejíhož obsahu patří dálková potrubí či městské potrubní sítě. Je-li tedy předmětem veřejné zakázky vybudování potrubní sítě, pak jde o stavební práce bez ohledu na to, jaký je podíl hodnoty do díla zabudovaného materiálu (na podporu lze uvést, že většina budovaných staveb má náklady na dodávku materiálu vyšší, než náklady na provedení vlastních stavebních prací). Účelem provedení veřejné zakázky je vybudování potrubních rozvodů, které jsou schopny plnit samostatnou technickou funkci. Jde jednoznačně o veřejnou zakázku na stavební práce.

Stanovení předpokládané hodnoty |  03.02.2010

Veřejný zadavatel (obec) vypisuje zjednodušené podlimitní řízení na stavební práce, jejichž předpokládaná výše je těsně pod hranicí 20 mil. Kč bez DPH. Náš dotaz zní:v případě, že některá z doručených nabídek překročí hranici 20 mil. Kč bez DPH, může zadavatel v řízení pokračovat, nebo musí soutěž zrušit a vypsat nové řízení.

Pro použití zjednodušeného podlimitního řízení je rozhodující předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Tuto předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s § 13 a § 16 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pokud zákonným postupem s použitím způsobu a cen v daném místě a čase obvyklých dospěl zadavatel při zahájení zadávacího řízení, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce je pod hranicí 20 mil. Kč bez DPH, pak je splněna podmínka pro použití zjednodušeného podlimitního řízení. Hodnota nabídek již nemůže na této skutečnosti nic změnit. Pouze pro úplnost dodáváme, že pokud by byl výrazný rozdíl mezi nabídkami (všechny by byly výrazně nad 20 mil. Kč, tj. o více jak 10%) a předpokládanou hodnotou, pak by bylo možné považovat výpočet předpokládané hodnoty za chybný a to by byl problém zadavatele. Pokud by ale zadavatel prokázal, že při výpočtu předpokládané hodnoty postupoval v souladu se zákonem, pak by ani tato skutečnost nemohla být důvodem pro negaci zadávacího řízení. Z výše popsaného plyne, že pokud některá z nabídek podaných ve zjednodušeném podlimitním řízení překročí hodnotu 20 mil. Kč bez DPH, může zadavatel v klidu dále pokračovat v zadávacím řízení.

Výrazné překročení předpokládané hodnoty a zrušení zadávacího řízení |  19.10.2009

Město, jako zadavatel veřejné zakázky stojí před problémem, zda dokončit výběr zhotovitele, když po otevření obálek s nabídkami zadavatel zjistil, že všechny nabídkové ceny přesahují výrazným způsobem předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zveřejněnou v oznámení o zahájení zadávacího řízení (v oznámení 110 mil. Kč, nejnižší nabídková cena 134 mil. Kč vše bez DPH). Dofinancování rozdílu mezi předpokládanou hodnotou a nabídkovou cenou, rozpočet zadavatele neumožňuje. Zadavatel tak nemá k dispozici dostatek finančních prostředků na úhradu veřejné zakázky. Takový stav, dle našeho názoru, neumožňuje zadavateli, aby dále v zadávacím řízení pokračoval, protože by nemohl uzavřít příslušnou smlouvu na plnění veřejné zakázky. Jedná se o dotovanou stavbu, kde navýšení ceny o ohromnou částku 24 mil. Kč by muselo město hradit plně ze svého. Je tedy v tomto případě možné zadávací řízení zrušit? Pokud ano, je neodkladně na nejbližším řádném jednání zastupitelstva města?

Pokud nabídkové ceny všech uchazečů přesáhly předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, pak lze velmi pravděpodobně očekávat, že financování stavby a tedy splnění povinnosti zadavatele (objednatele) zaplatit je ohroženo a uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (tedy dokončení zadávacího řízení) by mohlo způsobit neřešitelný finanční problém zadavatele. Taková skutečnost je bezpochyby okolností popsanou v ustanovení § 84 odstavec 2 písmeno e) zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, která umožňuje zadavateli zadávací řízení zrušit. Pro zrušení zadávacího řízení pak platí první věta § 84 odstavec 2 citovaného zákona, že takový úkon provede zadavatel bez zbytečného odkladu, tj. nikoliv okamžitě ihned poté, co se o takové skutečnosti dozví, ale bezodkladně znamená, že zadavatel zruší zadávací řízení poté, co zjistí a projedná, že jiné řešení je či není možné. Tedy v době, kdy nabude přesvědčení, že zrušit musí, protože jiná cesta není.

Sčítání obdobných zakázek |  07.10.2009

Zdvořile žádám o Váš názor na § 13 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách týkající se sčítání obdobných a spolu souvisejících dodávek či služeb. Jako veřejný zadavatel v průběhu roku vyhlašujeme několik zakázek na zpracovatele projektové dokumentace (vždy se jedná o různé investiční akce, které spolu nesouvisí). Na začátku účetního období nejsme schopni určit, kolik během roku výběrových řízení vyhlásíme, zakázky se vyhlašují dle aktuálních potřeb. Může být toto považováno za obcházení zákona o veřejných zakázkách? Pokud by se to muselo zadávat jako celek, je nutné na začátku roku vybrat jednu firmu, která bude toto dodávat po celý rok, nebo je možné v průběhu roku vyhlašovat jednotlivé zakázky, ale všechny vyhlášené v režimu, který odpovídá celkovým předpokládaným nákladům? Existují v tomto nějaké rozhodnutí ÚOHSu? Konkrétně se mi jedná o zakázky na zpracovatele projektové dokumentace, studie proveditelnosti (povinná příloha žádosti o dotaci z operačních programů EU), zadavatelská činnost.

V ustanovení § 13 odstavec 8 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále jen zákon)ú je zadavateli uložena povinnost sečíst předpokládané hodnoty spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Jde tedy o podmínku, která zahrnuje jen zakázky, které zadavatel pořídit hodlá, tedy o nich ví, že v průběhu účetního období je bude pořizovat. Druhou podmínkou pak je vzájemná souvislost takovýchto zakázek. Otázkou vzájemné souvislosti se pak zákon dále nezabývá, ale lze dovodit, že jde zejména o souvislost věcnou a funkční. V případě projektových dokumentací potřebných pro realizaci staveb, takováto souvislost neexistuje, protože projektová dokumentace má přímou souvislost jen s konkrétní stavbou, nikoliv s jinou projektovou dokumentací (jen pro úplnost poznamenáváme, že takovou souvislost mají jednotlivé stupně projektové dokumentace pro jednu a tutéž stavbu), stejně tak se to vztahuje na studie proveditelnosti. Každá taková projektová dokumentace či studie proveditelnosti je tedy samostatnou veřejnou zakázkou zadávanou podle výše její předpokládané hodnoty. U zadavatelské činnosti je tomu také tak, protože je vykonávána na jednu konkrétní zakázku a nemá souvislost se zadáváním jiné zakázky. Přesto u služeb obdobného typu je možné zadat zakázku formou rámcové smlouvy na delší období, ale pak musí být každé konkrétní zadávací řízení veřejné zakázky (zadavatelská činnost) samostatně zadáváno postupem podle § 92 zákona.

Rozšíření původní zakázky |  14.05.2009

Dovolujeme si Vás požádat o právní názor v níže uvedené záležitosti.
Usnesením zastupitelstva bylo rozhodnuto o privatizaci bytového fondu v majetku města v rozsahu cca 5.500 bytů. Privatizaci zajišťuje na základě mandátní smlouvy externí společnost, která byla vybrána na základě veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Hodnota prodávaného majetku – bytového fondu činí téměř Kč 900.000.000,-- . Odměna mandatáře činí cca 6,5 %. Firma zahájila svou činnost začátkem letošního roku. V dubnu 2009 zastupitelstvo rozhodlo o prodeji dalších bytových domů (cca 440 bytů), které však nejsou součástí výše zmiňované veřejné zakázky. Obracíme se na Vás se zdvořilým dotazem, zda je v tomto případě možno rozšířit stávající mandátní smlouvu s vybranou firmou na doprivatizování výše uvedeného bytového fondu, jehož prodejní cena bude činit téměř Kč 74.000.000,-- Kč pouze formou dodatku nebo je v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., nutno vyhlásit novou veřejnou zakázku.

K uzavření dodatku ke stávající smlouvě na privatizaci bytového fondu by jedinou možnou alternativou byl postup podle § 23 odstavec 7 písmeno a) zákona, kde je zadavateli umožněno postupovat jednacím řízením bez uveřejnění, tedy výzvou stávajícímu dodavateli služeb k podání nabídky na zbývající, dodatečně odsouhlasené byty k prodeji. Je zde však úskalí zákona, které jako jednu z nezbytných podmínek pro použití tohoto postupu definuje:

dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky,

V tomto konkrétním případě není tato podmínka splněna, protože oddělení možné je, což vyplývá i z toho, že rozhodování zastupitelstva probíhalo odděleně a prodej zbývajících bytů nijak neohrožuje dokončení prodeje původních bytů. Ty lze prodat i bez toho aniž by byly prodány byty dodatečně odsouhlasené. Z tohoto důvodu lze vyslovit závěr, že jediným možným postupem je provést nové zadávací řízení podle zákona.

Vícepráce u stavebních zakázek |  16.03.2009

Město uzavřelo SOD ve výši 10 705 868 vč. DPH. V jednacím řízení bez uveřejnění byl uzavřen dodatek č.1 ve výši 12 308 765 vč. DPH (tj. vícepráce ve výši 1 602 897,- Kč), poté bylo opět v jednacím řízení bez uveřejnění dohodnuto, že se nebudou provádět některé stavební práce a to ve výši 881 273, tyto práce byly nahrazeny pracemi ve stejné výši, tzn., že dodatkem č.2 se cena nenavyšuje. Jedná se mě o výši dodatečných stavebních prací, které mají být max. 20% ze základní nabídky. Postupovali jsme správně? Děkuji za odpověď.

Podle ustanovení § 23 odstavec 7 písmeno a) mohou být v jednacím řízení bez uveřejnění zadány dodatečné stavební práce za splnění zákonných podmínek, z nichž jedna (§ 23 odstavec 7 písmeno a) bod 3 zákona) pro veřejného zadavatele stanoví, že celkový rozsah dodatečných stavebních prací nepřekročí 20% ceny původní veřejné zakázky. V popsaném případě byla cena včetně DPH u původní zakázky sjednána ve výši 10.705.868,- Kč, z čehož 20%, jako maximum pro následné dodatečné stavební práce zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, činí 2.141.174,- Kč rovněž včetně DPH. Prvním dodatkem byly sjednány dodatečné stavební práce ve výši 1.602.897,- Kč a druhým pak ve výši 881.273,- Kč (předpokládáme, že rovněž včetně DPH). Celková hodnota dodatečných stavebních prací činí tedy 2.484.170,- Kč, což je 23,2% z hodnoty původní zakázky. Z tohoto pohledu nebyl postup zadavatele podle ustanovení § 23 zákona správný, protože do hodnoty dodatečných stavebních prací se nezapočítává hodnota neprovedených prací (tzv. méněprací). Pro účely zákona se posuzuje, v souladu se zněním zákona pouze hodnota dodatečných prací (tzv.víceprací). Otázkou však zůstává, a pro odpověď doposud neexistuje jednotný právní výklad, zda dodatečné stavební práce do hodnoty 6 mil. Kč nejsou veřejnou zakázkou malého rozsahu, pro niž by v souladu s ustanovením § 18 odstavec 3 zákona nebylo nutno postupovat dle zákona.

Použití opčního právo pro vícepráce |  21.01.2009

Když budeme v otevřeném řízení zadávat veřejnou zakázku na stavební práce – rekonstrukce stávajícího objektu, můžeme použít opční právo na případné, nepředpokládané vícepráce? U starých objektů se dost často stává, že vícepráce přesáhnou 20% předpokládaných nákladů právě z důvodů špatného stavu částí objektu, u kterých se to nepředpokládalo.

Pro případné dodatečné práce (tzv. vícepráce, byť oba pojmy totožné nejsou) není opční právo myšleno. V ustanovení § 99 odstavec 4 je zadavateli ve vztahu k opčnímu právu vymezena povinnost vymezit základní předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva. Toto vymezení je nezbytné pro následné zákonné uplatnění opčního práva. U dodatečných prací zadavatel v době zahájení původního zadávacího řízení neví a neumí popsat (vymezit) předmět opce. Zadavatel v té chvíli pouze zná nebo předpokládá finanční předpokládanou hodnotu prací, které si chce opčním právem vyhradit. Nevymezením předmětu opčního práva by se zadavatel vystavoval riziku porušení zákona. Pro dodatečné práce obsahuje zákon institut jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odstavec 7 písmeno a) zákona, bohužel pouze do celkového objemu 20%. Výhradou opčního práva na dodatečné stavební práce či služby nad tuto hodnotu by zadavatel podle našeho názoru vědomě obcházel zákon.

Dotovaný zadavatel |  03.11.2008

Dobrý den, chtěl bych se na vás obrátit s dotazem, jak správně chápat pojem dotovaný zadavatel. Mám případ, kdy fyzická osoba podnikající bude realizovat stavební práce (odhadem 50 mil. Kč bez DPH) z toho cca 51 % z vlastních zdrojů a 49% zdroje ROP, rovněž tak bude realizovat dodávky – nákup vybavení (v hodnotě cca 15 mil. Kč) z toho opět cca 51 % z vlastních prostředků a zbytek ROP. Pokud to lze správně chápat nejedná se o dotovaného zadavatele ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., ale výběrové řízení bude probíhat klasickým řízením dle příručky pro žadatele ROP. Co se však stane, když v průběhu realizace z nějakých důvodů se změní poměr procentního krytí? Vím, že by se to běžně stát nemělo, ale co když tato alternativa nastane? Zákon rovněž definuje, že dotovaný zadavatel zadává jen stavební práce nadlimitní a služby související se stavebními pracemi. Chápu tedy dobře, že při výše uvedených hodnotách a ani při hodnotách změněných procent vlastních a veřejných prostředků se tohoto zadavatele zákonné povinnosti dle 137/2006 Sb. netýkají? Děkuji předem za odpověď.

Dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50% z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, a to i prostřednictvím jiné osoby, jde-li o veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v prováděcím právním předpisu podle § 12 odst. 1 pro veřejné zakázky na stavební práce a předmětem této veřejné zakázky je provedení stavebních prací nebo služby související s veřejnou zakázkou na stavební práce. Není-li tato definice naplněna v celém rozsahu, pak se nejedná o dotovaného zadavatele. Dotovaným zadavatelem je tedy kdokoliv, kdo zadává nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce (nebo související služby) a tato zakázka je hrazena z více jak 50% ze zdrojů veřejných zadavatelů. O tom, zda je zakázka hrazena z více jak 50% z peněz veřejného zadavatele lze rozhodnout pouze na počátku před zahájením zadávacího řízení. Pokud by v průběhu realizace veřejné zakázky došlo ke změně v předpokládaných poměrech finančních zdrojů, může sice nastat složitá právní situace, protože v té chvíli (po uskutečnění změny) se z „obyčejného“ zadavatele stane dotovaný zadavatel, ale ten již má uzavřenu smlouvu na provedení veřejné zakázky postupem neodpovídajícím zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Vycházíme-li z toho, že dotovaným zadavatelem je osoba, která zadává veřejnou zakázku, tedy činí kroky k výběru nejvhodnější nabídky, pak jakákoliv změna v době, kdy je zadávání ukončeno, by neměla mít vliv na postavení zadavatele. Protože jde o otázkou v současné době neřešenou, nezbývá než doporučit zadavateli, který sice v době zahájení zadávacího řízení dotovaným zadavatelem není, ale je „na hraně“ této definice, aby k zadání použil postup dle zákona, vzhledem k možným budoucím potížím. Samozřejmě v každém případě platí, že při zadání musí být dodržena pravidla stanovená poskytovatelem finančních prostředků.

Rozdělení zakázky |  18.09.2008

Město hodlá realizovat investiční akci, která byla vyprojektovaná jako celek, a která by se měla realizovat po etapách. Je možné rozdělit jednotlivé etapy výstavby tak, že zadáme tři samostatné veřejné zakázky malého rozsahu s ohledem na schválený rozpočet města, kde je schválena pouze jedna etapa?

Ustanovení § 13 odstavec 3 zákona o veřejných zakázkách výslovně zakazuje zadavateli dělení veřejné zakázky tak aby došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod limity dle § 12 a současně hned následující odstavec (§13 odst.4) popisuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je součtem hodnot všech jejich částí. Město projevilo úmysl realizovat jednu zakázku, a podle tohoto úmyslu si nechalo zpracovat projektovou dokumentaci. To, že v současné době nemá prostředky na provedení celé zakázky, ale jen na provedení její jedné části není pro posouzení toho, co je či není veřejná zakázka relevantní. Město může zvolit způsob, kdy zadá zakázku jako celek, ten si „uvnitř“ smlouvy rozdělí na části a realizaci zbývajících dvou částí podmíní získáním finančních prostředků. Nebo může zadat nyní jen jednu část (etapu), ale způsobem, který odpovídá předpokládané hodnotě všech tří částí (etap).

Příspěvková organizace města - veřejný zadavatel |  23.07.2008

Máme Technické služby, a.s. zřízené městem, kde město je 100% vlastníkem. Podle mého úsudku se při zadávání VZ na ně vztahuje § 2 odstavec 2 písmeno d) bod 2. (TO ZN., ŽE JSOU VEŘEJNÝ ZADAVATEL jako my Město). Bude zadáno jako VZ malého rozsahu (koupě auta cca 1.800 tis Kč) zakázka nebude financována z rozpočtu města ale z rozpočtu organizace. Je můj úsudek správný? Děkuji.

Podle ustanovení § 2 odstavec 2 písmeno d) je veřejným zadavatelem každá právnická osoba, která byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejné zájmu, které nemají průmyslovou či obchodní povahu. Neznám účel založení Technických služeb a.s., ale vycházím-li z obvyklého účelu zakládání obdobných společností, pak jde o společnost, která je založena za účelem uspokojování veřejného zájmu (čistota a pořádek ve městě). Protože z dotazu vyplývá, že město je vlastníkem společnosti lze důvodně předpokládat, že město (tedy veřejný zadavatel) jmenuje nebo volí více jak polovinu členů statutárního, správního, dozorčího či kontrolního orgánu, čímž je splněna druhý podmínka nezbytná pro vymezení definice veřejného zadavatele. Za těchto okolností jsou Technické služby a.s. veřejným zadavatelem a vztahují se na ně všechny povinnost vyplývající pro veřejného zadavatele ze zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V případě popsaném v dotazu jde tedy o veřejnou zakázku malého rozsahu.

Investice zaplacená odpuštěním nájemného |  21.07.2008

Nájemce městského objektu chce technicky zhodnotit pronajímané prostory v hodnotě cca 18 mil. Kč. Finance, které jednorázově investuje do těchto městských prostor mu budou postupně vráceny formou odpisu nájemného. Město uvažuje o tom, že nájemce pověří výkonem zadavatelské činnosti. Musí nájemce (soukromá společnost) postupovat podle zákona o veřejných zakázkách.

Částka, na úhradu investic jde z rozpočtu města. Není podstatné, že fyzicky se do rozpočtu nedostane, ale tím, že se sníží příjem města o nezaplacené nájemné, dochází v podstatě k výdeji finančních veřejných prostředků. Rovněž z hlediska stanovení nákladů na investici, může relevantní odpověď dát jen hospodářská soutěž mezi dodavateli, kteří nabídnou ekonomicky nejvhodnější nabídku. Domnívám se, že město při uzavření smlouvy o „odpuštění“ nájemného za investice do nemovitosti by mělo zavázat nájemce k postupu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (v tomto případě zjednodušené podlimitní řízení), protože dle mého názoru je nájemce dotovaným zadavatelem.
Upozorňuji, že výše popsaná odpověď vychází pouze z logiky věci a nemá zcela jednoznačně a výslovně popsanou oporu v zákoně.

Sčítání hodnot více veřejných zakázek stejného druhu |  14.07.2008

Řešíme na odboru pořizování geometrických plánů, které je nahodilé (zatím s průměrnou pravidelností cca 3-5 /měs.) v cenách zatím cca 5000/ks, ale je možné i složitější až za 100tis.Kč. Většinou je potřeba geometrického plánu téměř okamžitá, cca do 3dnů zadání i vyhotovení. Toto zadávání podléhá 137/2006, protože jsou to malé částky, je možné je dávat z volné ruky, ale jejich suma se za účetní období sčítá a může dosáhnout přes 100 tis Kč pro volnou ruku a mělo proběhnout podle výše náležité řízení. Můj dotaz je, jestli je to možné, nebo dokonce nutné, řešit rámcovou smlouvou (v místě je obvyklý jedna FO na tuto činnost) s jedním nebo lépe s více, nebo se dá tento předmět řešit jiným způsobem?

Z popisu je zřejmé, že jde o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na služby. Pro tyto zakázky platí limit předpokládané hodnoty ve výši 2 mil. Kč bez DPH. Při respektování ustanovení § 13 odstavec 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, by hodnota všech geometrických plánů zadávaných v průběhu účetního období musela přesáhnout 2 mil. Kč bez DPH, aby bylo možné na zadávání geometrických plánů pohlížet jako na podlimitní veřejnou zakázku na služby). Může-li cena (předpokládaná hodnota všech geometrických plánů, jak vyplývá z dotazu přesáhnout 100.000,- Kč, pak jde v každém jednotlivém případě o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou lze, zejména ke krátké časové lhůtě pro vypracování plánu zadat z „volné ruky“. Pouze v případě, že existují nějaká vnitřní pravidla zadavatele, která upravují zadání veřejných zakázek nad hranici 100.000,- Kč, měl by zadavatel postupovat dle těchto pravidel. Pokud se týká rámcové smlouvy, pak tento způsob zadání se jeví jako vhodný, nikoliv však povinný.

Předmět veřejné zakázky II. |  04.04.2008

Město má schválené finance a připravuje pro základní školu veřejnou zakázku malého rozsahu (cca do 1 mil Kč vč. DPH) na stavební práce pod názvem "Rekonstrukce sociálního zařízení". Realizace je naplánovaná na období letních prázdnin.
Dále odbor architektury připravuje dotační akci pod názvem "Snížení spotřeby energie v budovách města", která bude zadána v otevřeném podlimitním řízení. Jedním z objektů, kde bude tato veřejná zakázka na stavební práce (zateplení fasády, rekonstrukce střechy, výměna oken, topení,...) realizována je i výše uvedená základní škola. Zatím není rozhodnuto, zda se tento projekt bude realizovat v letošním roce (také období letních prázdnin) nebo až příští rok. Realizace se bude odvíjet od výše dotačních finančních prostředků.
Mohu zadat akci č.1 "Rekonstrukci soc.zařízení" samostatně jako zakázku malého rozsahu (všechny podklady již máme k dispozici), nebo musí být zadána formou otevřeného řízení stejně jako bude zadána akce č.2? Podotýkám, že zatím nevíme zda se bude akce č.2 letos realizovat.

Obě stavební zakázky popsané výše jsou samostatnými veřejnými zakázkami. I z předmětu těchto zakázek vyplývá, že se jedná o jiný druh stavebních prací a rovněž realizace obou je na sobě nezávislá. Z tohoto důvodu je možné zadat rekonstrukci sociálních zařízení samostatně, jako veřejnou zakázku malého rozsahu a nezávisle na ní, tedy je jedno zda současně nebo později, zadat druhou veřejnou zakázku formou otevřeného řízení.

Bezplatná zápůjčka přístroje s podmínkou odběru spotřebního materiálu |  19.09.2007

Složitá přístrojová technika ve zdravotnictví umožňuje firmám zajistit si dlouhodobý odběr spotřebního materiálu pro daný přístroj bezplatnou zápůjčkou tohoto přístroje (např. analyzátory, odpařovače anestetik apod.). Smlouva o zápůjčce bývá běžně na dobu neurčitou a finanční plnění za období 4 let přesahuje hodnotu 2 mil. Kč (bez DPH).
Ve smlouvě o bezplatné zápůjčce není závazek nemocnice k odběru materiálu ve stanoveném množství a po stanovenou dobu, ale podmínka, že k provozu daného přístroje je nutné používat výhradně reagencie či jiný spotřební materiál dodávaný půjčitelem. Ve smlouvě o zápůjčce přístroje není zmínka o ceně „spotřebního materiálu“ a protože se nemění nelze tvrdit, že jsou do ní rozpuštěny náklady na zapůjčení přístroje.
Dotaz: Je tedy nutné pro zápůjčku přístroje a s tím související skutečnou dodávku spotřebního materiálu stanovit předpokládanou hodnotu a v případě, že bude nad 2 mil. Kč zajišťovat dodávky (předmětem veřejné zakázky dodávka spotřebního materiálu + zápůjčka přístroje) formou zadávacího řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., nebo je možné akceptovat uvedené zápůjčky přístrojů jako bezplatné, smluvně nesvázané s dodávkou spotřebního materiálu (tedy bez předpokládané hodnoty), přestože ve svém výsledku znamenají stejně dodávku „spotřebního materiálu“ po dobu zápůjčky přístroje a v rozsahu jeho používání?

Sama smlouva o zápůjčce, z níž pro zadavatele nevyplývá žádný finanční závazek (tedy neplatí půjčovné) není veřejnou zakázkou ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon). Pokud však v ujednáních této smlouvy je obsažen i závazek na odběr reagencií a spotřebního materiálu za úhradu (bez ohledu na to zda je uveden výslovně nebo skrytě vazbou na jednoho dodavatele), pak o veřejnou zakázku jde, protože za odběr spotřebního materiálu zadavatel platí. Z Vašeho dotaz jasně vyplývá vazba mezi zápůjčkou a dodávkou spotřebního materiálu a je zcela jednoznačné, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, kde podle typu smlouvy (na dobu určitou nebo neurčitou) se stanoví předpokládaná hodnota podle statistických údajů o odběru spotřebního materiálu z minulých období.Uzavření smlouvy o zápůjčce, která by současně ukládala zadavateli povinnost odběru spotřebního materiálu bez výběrového řízení je znakem obcházením zákona.